V teplejší půdě se nevyskytuje více aktivních mikrobů, ale zato jsou rozmanitější, napsali v novém článku rakouští vědci, kteří chtějí tohle zjištění využít pro vytvoření přesnějších klimatických modelů. Tyto mikroorganismy se podílejí na vytápění naší planety, dosavadní vědomosti o jejich životě jsou ale nedostatečné.
Mikroorganismy v půdě jsou zásadní pro koloběh uhlíku. Když jej rozkládají, uvolňují do atmosféry oxid uhličitý, čímž se podílejí na globálním oteplování. Tomuto procesu říkáme zpětná vazba mezi uhlíkem a klimatem v půdě.
Jednotlivé klimatické faktory zesilují mnohé další podobné zpětné vazby. Mezi nejdůležitější zpětné vazby patří vliv vodní páry – jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů. Zvýšený obsah vodních par v atmosféře akceleruje další oteplování.
Co se mikroorganismů v půdě týče, jejich život vědci příliš podobně popsaný nemají. Jasná je však jedna věc – čím více se bude ovzduší oteplovat, tím více půda oxidu uhličitého uvolní, a tím zrychlí globální oteplování… a tak pořád dokola.
Odborníci z Vídně odebrali a prostudovali vzorky půdy právě z oteplující se oblasti na Islandu. Jejich zjištění zveřejněné v časopise Science Advances je překvapilo. Podle nich přežívají v teplejších půdách rozmanitější skupiny mikrobů.
Lepší klimatické modely
Tým podrobil půdní jádra nejmodernějším technikám izotopových sond. S jejich pomocí identifikoval aktivní bakteriální druhy a porovnal rychlost jejich růstu při původní i zvýšené teplotě o celkem šest stupňů Celsia.
„Pozoruhodné bylo, že rychlost růstu mikrobů v teplejších půdách byla k nerozeznání od růstu při normálních teplotách,“ řekl jeden z vědců, kteří pomáhali odebírat vzorky travnaté půdy teplejší oproti té okolní. V této půdě jich tedy žilo stejné množství.
Vědce však zarazilo, že v ní žily rozmanitější mikrobiální skupiny, napsal server ScienceDaily. Oteplování tedy nevede k rychlejšímu růstu mikroorganismů v půdě, ale vytváří druhově rozmanitější skupiny.
Tyto výsledky jsou důležité pro pochopení mikrobiální reakce na oteplování a predikci vlivu těchto organismů na dynamiku uhlíku. Jsou prospěšné pro další studie, údaje o životě mikrobů v půdě totiž mohou být začleňovány do přesnějších klimatických modelů.